ZEA.cz Lze vyrábět mléko levněji? (Díl VI.)
ZEA Kontakt
infolinka: 481 389 607
email: zea@zea.cz
Roudný 53, Karlovice
ZEA-LAND

ZEA Spojeni
ZEA Video
ZEA Co to je? Je to rostlina kukuřice a zároveň symbol činnosti Zea Sedmihorky, ve všech aspektech jejího užití – v agrotechnice pěstování, ve výrobě a konzervaci objemných krmiv, v produkci kukuřičného zrna, ve výživě hospodářských zvířat a v neposlední řadě i v průmyslovém užití biomasy na produkci energie.
ZEA Prodejna

Otevírací doba

Po–Pá
   9–16 hod.

Kontakty


ZEA Kdy to bude
ZEA očko

Lze vyrábět mléko levněji? (Díl VI.)

15.5.2009
Lze vyrábět mléko levněji? (pad) Zdraví obvykle považujeme za nejcennější statek. Uvědomujeme si, že bez zdraví nemůžeme žít plnohodnotný život ani podávat dobré výkony. Přesto v živočišné výrobě mnohdy zbytečnými chybami zdravotní stav chovaných zvířat poškozujeme a způsobujeme tím snížení užitkovosti a velmi citelné ztráty v ekonomice.


Podívejme se podrobněji na tento problém u chovu dojnic. Základem výživy jsou zde objemná krmiva. Bohužel jsou často zatížena přítomností plísní a jejich toxinů. Prvotním zdrojem je stav kultury na poli. U silážní kukuřice výběrem nevhodného hybridů a chybami v agrotechnice mnohdy dosáhneme toho, že porost sklízíme takřka zaschlý s velkým výskytem fuzárií a helmintosporióz, což má přirozeně vliv na průběh kvasného procesu a výskyt toxinů plísní. Často jsou listy rostliny napadeny již v průběhu vegetace. Siláž z takovéto hmoty je nejenom zdravotně závadná, ale její dlouhodobější zkrmování přináší nejprve problémy se záněty mléčné žlázy a později dochází k poruchám reprodukčního cyklu apod. Řešením tohoto problému je kvalifikovaný výběr hybridů, k jehož základním kriteriím patří i dobrý zdravotní stav rostliny. Vedle široké nabídky hybridů stay green je to pozoruhodný hybrid firmy KWS – Severo, který poskytuje průměrně kolem 15 t sušiny vysoce kvalitní silážní hmoty.

Dalším z dlouhé řady nepříznivých faktorů je nesprávné naplnění silážního žlabu. Časté jsou případy, kdy je hmota vrstvena nad úroveň bočních panelů, což neumožní dostatečné vytěsnění vzduchu takto naskladněné hmoty a vytváří tak podmínky pro vznik silné zaplísněné vrstvy, mnohdy více 50 cm silné. Problém je však v tom, že nebezpečí trvá i po jejím odstranění, neboť mycelia hub a plísní prorůstají do hlubších vrstev a kontaminují i hmotu, kterou považujeme již za bezproblémovou. Výsledky zabřezávání i náhlé metabolické problémy nám dávají na srozuměnou, v čem je příčina.

Otevřeným tématem je stále důslednost a precizní provedení zakrytí siláže. I když ve většině podniků se užívají silážní folie, pozornost, která je věnována vlastnímu plnění žlabu v této fázi již vyprchá, a vykonáním tohoto závěrečného kroku jsou pověřeni pracovníci, kteří tuto práci provedou bez jakéhokoliv zájmu – často hraničící s lajdáctvím. Takové zakrytí silážní jámy má jen dočasný charakter, zpravidla do prvních poryvů podzimních větrů a je zbytečným vyhozením nemalých finančních prostředků. Správný technologický postup spočívá v ošetření povrchové vrstvy speciálním konzervantem na bázi kyseliny propionové, sorbové a octové s obchodním názvem ZEA-ACID, který zabezpečí účinnou konzervaci povrchové vrstvy, která je v bezprostředním styku se vzduchem. Obvyklé dávkování je 6 lt při ředění s vodou 1:5. Takto ošetřená povrchová vrstva je zakryta nejprve transparentní mikrotenovou folií a pak silnou 3 vrstvou plachtou. Nejdůležitější součástí tohoto systému je účinné zatížení folií, přičemž vhodným prostředkem jsou silniční panely, hustě narovnané pneumatiky, sítě a podobně. Zkrátka důslednost je onou tečkou za každým správným systémem silážování. A nejde o málo, neboť běžné ztráty při výrobě silážovaných krmiv se pohybují na úrovni 25%, což při kalkulaci nákladu na produkci mléka dělá až 0,50 Kč / lt mléka.

Všechny výše uvedené chyby mají jednoho jmenovatele, a tím je laxní a nekompetentní přístup k výrobě krmiv, kdy konečným produktem je zdravotně závadný substrát, který zásadně poškozuje imunitu i zdraví zvířat a přináší velké škody. Jejich kvantifikace je velmi složitá, protože zpravidla nezpůsobují problémy jen v jednom směru. Nejcitlivější jsou telata a vysokoprodukční zvířata. Náklady na veterinární léčbu v takových chovech překračují i 0,50 Kč na každý vyrobený litr mléka. Vedle toho přímé snížení užitkovosti z důvodu zhoršeného zdravotního stavu vytváří na jednu dojnici výpadek až 10 tisíc Kč tržeb, což u standartní laktace představuje ztrátu více než 1 Kč/lt.

Komentáře

Přidat komentář





© 2007 - 2011 EmTom, Graphics design Kublaychan
ZEA Sedmihorky, spol. s r.o. - Roudný 53
Hybridy kukuřice | Krmné směsi | Konzervanty | Osiva řepky | Mapa stránek