Na návštěvě u Himbů

V dnešní exkurzi na farmu navštívíme severní Namibii, oblast Kaokoveld (Rudá země), kde v polopoušti žijí příslušníci kmene Himbů, jejichž populace dnes čítá necelých 20-25 tisíc jedinců. Pojmenování Himba znamená něco jako zapomenutí či žebráci a dostatečně názorně ilustruje i jejich životní podmínky, které je již mnohokrát vystavily tvrdým zkouškám. Kultura Himbů kombinuje usedlý život s pastevectvím. Jejich vesnici tvoří kulaté chýše (podobné úlům), obklopené hustým plotem z trnitých větví na ochranu před vetřelci i šelmami. Uprostřed se nachází ohrada pro krávy a telata a menší pro kozy. Kostra chýše je zhotovena z větví, vyplněná jílem a kravským trusem. Slouží jako útočiště před sluncem a deštěm. Uvnitř chýší je překvapivě příkladný pořádek, ohniště čistě vymetené a nástroje pověšeny na zdech, takže někteří z našich spoluobčanů z tzv. civilizované společnosti by se mohli za stav svých domovů ve srovnání s nimi stydět.

Himbové vlastnili v minulosti největší stáda dobytka v Africe, čítající až několik stovek kusů, ale časté partyzánské války v sousedství s Angolou a dlouhá období sucha je o toto bohatství připravily. Dnes má každá rodina s bídou jen několik desítek zvířat a tak v současné době navíc pěstují kukuřici, okurky a divoké hořké melouny. Vodu získávají velmi pracně z vyschlých písčitých koryt řek – vádí. Pastvu skotu zajišťují muži, kteří se svými stády se musí za zelenějšími pastvinami stěhovat až 10x ročně. A tak jsou většinou s dobytkem daleko od domova a ženy si musí poradit se vším samy. Vydatnou pomoc přinášejí děti, které musí od malička pracovat, starat se o sourozence, ale i pást kozy, což je viditelně baví.

Himbové dosud nepodlehli tlaku civilizace a jejich tradiční oděv zůstal nezměněný. Spoustu času věnují svému fyzickému vzhledu. Ženy se potírají směsí másla a okrové hlinky z rozdrceného červeného kamene, což má funkci nejenom estetickou, ale i chrání proti prachu a slunečnímu žáru. Takový make-up způsobuje, že jejich kůže je sametová a mnohdy vypadají jako čokoládové krasavice. Jinak chodí takřka nahé, pouze kolem pasu mají sukénku z jehněčí kůže. Himbové si žen vysoce váží pro jejich schopnost dávat život a říkají, že z peněz se ještě nikdo nenarodil. A tak není výjimkou, že muž má i několik žen ale zároveň neplatí vždy pravidlo, že jen muž má právo přivést si domů další ženu. Stává se i to, že první žena přivede domů svou kamarádku, která se stane členem rodiny. Z toho pramení i určitá harmonie vztahů. Na tyto zvyklosti nemůžeme hledět očima naší civilizace, která takové chování odsuzuje. Zde však platí, čím je rodina početnější, tím je větší šance obstát v tvrdých podmínkách.

Bohužel největším nebezpečím pro Himby není příroda a drsné podmínky pouště, ale nástrahy civilizace v podobě alkoholu a AIDS. A tak to co přetrvalo celé tisícovky let, může zmizet během chvíle. Můžeme si položit otázku, v čem nám tady budou chybět? Patrně to ani nikdo nepostřehne, a pro media to nebude dostatečně zajímavé. Ale na této planetě zmizí navždy další místečko, kde se odehrával život v úzkém sepětí s přírodou, který ji nedrancoval, ale souzněl s ní.

Komentáře