ZEA.cz ZEMITÁ SLOVA: Vršky a kořínky
ZEA Kontakt
infolinka: 481 389 607
email: zea@zea.cz
Roudný 53, Karlovice
ZEA-LAND

ZEA Spojeni
ZEA Video
ZEA Co to je? Je to rostlina kukuřice a zároveň symbol činnosti Zea Sedmihorky, ve všech aspektech jejího užití – v agrotechnice pěstování, ve výrobě a konzervaci objemných krmiv, v produkci kukuřičného zrna, ve výživě hospodářských zvířat a v neposlední řadě i v průmyslovém užití biomasy na produkci energie.
ZEA Prodejna

Otevírací doba

Po–Pá
   9–16 hod.

Kontakty


ZEA Kdy to bude
ZEA očko

ZEMITÁ SLOVA: Vršky a kořínky

22.5.2009
Lišák (pad) Je to již dávno, ale dodnes mi utkvěla v paměti jedna pohádka, kterou jsme měli v čítance. Jmenovala se „Vršky a kořínky“. Oč v ní šlo? Lišák a medvěd se dohodli, že budou společně hospodařit a o úrodu se rozdělí tak, že lišák dostane vršky, to je vše co vyroste nad zemí a medvěd dostane všechno, co se urodí v zemi. První rok oseli pole obilím, a jak se dohodli, tak se i rozdělili. Medvěd záhy pochopil, že lišákovi naletěl. A tak prosadil, že následující rok se bude sklizeň dělit opačně. Potíž však nastala v tom, že zároveň změnili plodinu a zaseli řepu. Není třeba zdůrazňovat, že medvěd opět nezvítězil.

Důvodem k reminiscenci na tuto bajku se stala současná situace ve výrobě mléka a zejména v rozdělování efektu z této činnosti plynoucího. I zde hraje svou roli chytrák a na druhé straně ten, kdo vždy vyjde naprázdno. Nevěříte? Stačí přece pohlednout do regálů s mléčnými výrobky kteréhokoliv supermarketu. Například 3/4 litru krabicového plnotučného mléka (3,3 % bílkovin a 3,5 % tuku, viz.obr.) provenience z jihočeské Madety zde stojí 17,90 Kč. K tomu je třeba dodat, že za mléko takovéto kvality většina mlékáren uplatňuje u svých dodavatelů mléka již srážku ze základní ceny, která se v současné době pohybuje na úrovni 6 Kč/lt. Pokud odečteme cenu obalu, tedy krabice, která se pohybuje obvykle na úrovni 2,60 Kč/ks, zjistíme, že mlékárna spolu s obchodním řetězcem obdrží cca 70 % tržní ceny a na zemědělce zůstane 30 %.

Jestli nevidíte podobnost s výše popsanou pohádkou, připojuji ještě podrobnější popis procesu výroby mléka. Dojnice za svůj život nadojí v průměru 50 000 lt mléka. Je přirozené, že některá i více a některá zase podstatně méně. Pro naše potřeby a především představu však toto číslo stačí. Znamená to, že hodnota celoživotní produkce dojnice za současných nákupních cen mléka je zhruba 300 tisíc Kč. Době, než tato dojnice nadojí vůbec první litr mléka, předchází období minimálně dvou let, kdy se z telete stane nejprve jalovice a pak kráva. Toto období bez jakékoliv tržby naopak zahrnuje nutné výdaje na inseminační dávky, výživu, pracovní odměny ošetřovatelů, elektrickou energii a celou řadu dalších věcí, které dohromady představují investici 30 000 Kč na jednu dojnici. Teprve po 2 letech přicházejí první tržby. Díky bohu za to, ale ani teď neodpadá povinnost zvíře náležitě živit, zaplatit pracovníkům za jejich práci (den co den, ráno, večer, svátek nesvátek), uhradit ČEZ spotřebovanou elektřinu, koupit naftu do traktorů přivážejících krmivo a odvážejících hnůj atd… Vedle toho chov dojnic je velmi náročný i na prvotní investici na pořízení stáje a její technologie, kdy například stáj pro 250 ks dojnic při splnění přísných podmínek na kvalitu stájového prostředí a jeho hygieny nás přijde až na 50 milionů. Zkrátka a dobře, pokud provedeme porovnání nákladů a výnosů, dojdeme ke zdrcujícímu zjištění, že na 1 dojnici ve stáji za její život proděláme nejméně 100 tisíc. Kč.

To u mlékáren je cesta od nákupu mléka k prodeji výrobku podstatně kratší. Je nesporné, že mlékárenské technologie jsou velmi nákladné, ale kdo to ve finále sponzoruje, je zřejmé. Lišák z pohádky to určitě není. Daleko nejširší prostor je ve sféře vlastního prodeje, tedy v obchodní síti. Tam dochází k okamžité realizaci a bezprostřední platbě a marže nepoklesávají řádově pod desítky procent. A k tomu všemu dodají „Vidíte, jak jsme dobří – vybojovali jsme pro Vás nejvýhodnější ceny“.

V souvislosti s negativní rentabilitou výroby mléka často slýcháme doporučení, že při současné nadvýrobě mléka by bylo lepší přechodně výrobu mléka omezit. Doufám, že z předchozích vět jste pochopili, že pokud plody našich rozhodnutí v chovu dojnic sklízíme nejdříve za 2 roky, nemůžeme ani o flexibilním přizpůsobování tržním podmínkám mluvit. A mlékárny a obchodní řetězce jsou si toho vědomi a také toho nestydatě využívají. Pokud se však rozhodneme, že přece jenom svůj chov uzavřeme, je takovéto řešení zpravidla konečné, a věřte, že pro každého hospodáře i velmi bolestivé.

Dalším argumentem proti zemědělcům jsou dotace. Media a dokonce i ministr tohoto rezortu tvrdil, že dostatečně kompenzují ztráty chovatelů. Po tom, že to není pravda, nikdo nepátrá. Současná dotace na dojnici, odborně řečeno VDJ činí zaokrouhleně 1700 Kč ročně, což při ročním nádoji 8500 lt (tj. 23 lt denně) představuje příspěvek 20 haléřů na každý litr mléka. Přitom rozdíl mezi nákupní cenou a skutečnými náklady, tedy prodělek se pohybuje v dimenzi 2,00 – 2,50 Kč.

Námitky, že žijeme přece v tržním prostředí a že trh nejvěrněji vyjádří hodnotu výrobku, jsou sice v souladu s učebnicemi ekonomie, ale posuďte sami, zda má práce v zemědělství zápornou hodnotu a je pouhou zábavou těch kteří ji provozují a tím pádem za ni musí platit, anebo mléko a krávy nepotřebujeme, biomasu která nám naroste na loukách, polích a v parcích budeme spalovat podle představ poslankyně Kateřiny Jacques v kamnech. To už rozum nebere!

Komentáře

Přidat komentář





© 2007 - 2011 EmTom, Graphics design Kublaychan
ZEA Sedmihorky, spol. s r.o. - Roudný 53
Hybridy kukuřice | Krmné směsi | Konzervanty | Osiva řepky | Mapa stránek