ZEA.cz Integrovaná ochrana rostlin, ano, nebo ne?
ZEA Kontakt
infolinka: 481 389 607
email: zea@zea.cz
Roudný 53, Karlovice
ZEA-LAND

ZEA Spojeni
ZEA Video
ZEA Co to je? Je to rostlina kukuřice a zároveň symbol činnosti Zea Sedmihorky, ve všech aspektech jejího užití – v agrotechnice pěstování, ve výrobě a konzervaci objemných krmiv, v produkci kukuřičného zrna, ve výživě hospodářských zvířat a v neposlední řadě i v průmyslovém užití biomasy na produkci energie.
ZEA Prodejna

Otevírací doba

Po–Pá
   9–16 hod.

Kontakty


ZEA Kdy to bude
ZEA očko

Integrovaná ochrana rostlin, ano, nebo ne?

28.5.2012
Integrovaná ochrana rostlin, ano, nebo ne? (sre) Od 1.1.2014 se dá očekávat závazná implementace integrované ochrany rostlin dle Směrnice EHS 2009/128ES i v ČR včetně kontrolovatelnosti v rámci Cross-compliance. V době napsání tohoto článku, probíhá sestavování metodik integrované ochrany ve zvláštní komisi na Mze, která je vyčleněna vně pracovní skupiny pro udržitelný rozvoj pesticidů. V této pracovní skupině jsem členem (ing. Šreiber, ZEA Sedmihorky) za Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. Teprve na podzim 2012, bude zahájeno připomínkové řízení. Z těchto důvodů se mohu vyjádřit k chystaným podmínkám integrované ochrany pouze obecněji, než by tomu bylo po jejich dokončení.

Integrovaná ochrana je chápána nejčastěji jako systém ochrany rostlin, který je založen prioritně na preventivních nechemických či biologických opatřeních- pravidelné střídání plodin, využití odolných či tolerantních odrůd včetně GMO, stanovení prahu škodlivosti aj. Chemická ochrana je použita na základě přesné signalizace a cíleně a to vše v souladu s ochranou vod a necílových organismů včetně snižování reziduí pesticidů či mykotoxinů. To jsou jistě ušlechtilé celé pro lidstvo. Pokud však porovnáme členské země EU, tak nastane mnoho otázek:“Proč?“ Spotřeba stejných účinných látek pesticidů je dle statistik např. v Německu, Holandsku či Belgii 2-5 krát vyšší, než v ČR. Zde si položme otázku:“Proč má český zemědělec snižovat již tak nízkou spotřebu? Neměl by být naopak výše jmenovaným zemím raději vzorem?“

Dalším sporným bodem je pravidelné střídání plodin v osevním postupu. Nastavené ekonomicko-politické mantinely vládními garniturami pro české zemědělce již od roku 1994 jsou takové, že z tržních důvodů a pro prosté přežití zemědělských firem byl regulován skot a tím téměř vymizely jeteloviny z osevních sledů. Zde použiji slova náměstka ministra zemědělství ing. Hlaváčka, že se z ČR stalo řepkoviště a obilnice Evropy. Velký podíl těchto plodin znemožňuje dodržet potřebný odstup plodin v osevním postupu, který byl již uplatňován s cílem prosperity za Marie Terezie. Dále, geneticky modifikované odrůdy různých plodin, které jsou odolné vůči řadě chorob a škůdců při současném snížení spotřeby pesticidů EU spíše odmítá. V posledních letech je alespoň snaha v EU tento „rychlík“ dohnat přirozeným výběrem odolných odrůd vůči některým herbicidním látkám u cukrovky, slunečnice či řepky, tzv. Clearfield systém.

Rovněž přesná signalizace a odůvodnění aplikace chemických pesticidů je v podmínkách ČR dosti iluzorní i vzhledem k tomu, že např. pouze 7 absolventů vycházejících ročně z ČZU Praha má vzdělání agronomické. Pouze ti jsou schopni rozpoznat škodlivé organismy a přesněji práh škodlivosti, ale tento počet specialistů nebude rozhodně dlouhodobě stačit, neboť na dalších univerzitách je situace obdobná. Zde je nasnadě otázka:“Kdo to v budoucnu bude fundovaně dělat?“ Rozhodně NE ekonomičtí ekologové či lesníci.

Dále se zaměřme na antirezistentní strategii, kde je základem střídání pesticidních látek s různým mechanismem účinku. Zde opět tvrdě narazíme, protože z důvodu úspor si chemické firmy za poplatky nechají registrovat přípravek např. pouze do ozimé pšenice a ne již do ostatních obilnin. Důvod je jasný. Plocha ozimé pšenice je největší z obilnin a vynaložené poplatky se brzy vrátí. S tímto dále souvisí uplatnění v řadě případů přehnaných limitních vět u pesticidů z pohledu ochrany vod, kdy řada účinných látek byla neoprávněně omezena či vyřazena v použití v pásmech ochrany vod. Zde hovořit o střídání účinných látek nelze, neboť není a nebude „co“ střídat. Příklad lze uvést u glyfosátů. V létě 2011 byly všechny přípravky s účinnou látkou glyfosát vyřazeny z vodního pásma č.2- pro povrchové vody v ČR. Zkráceně lze říci, že byl vybrán a aplikován přísnější matematický model, který má razantně snížit rezidua glyfosátů. Ale paradoxně až zpětně se zavádí monitoring reziduí glyfosátů ve vodách ČR? Význam glyfosátů nabývá i z důvodu přijetí protierozních technologií v rámci GAEC 2, kdy je vyžadována minimální pokryvnost rostlinnými zbytky a při těchto technologiích se nelze bez glyfosátů obejít. Jiné pesticidy daleko více zatíží ochranu vod? Obdobná situace je u desikací plodin. Zde je nezbytné připomenout tzv. ekologům, že např. obsah fosforu a léčiv včetně reziduí hormonů ve vodách vycházejících z čistíren odpadních vod do řek v ČR mnohonásobně překračují maximální povolené limity oproti minimálním až neměřitelným záchytům reziduí z pesticidů (zdroj: JČU České Budějovice aj.) a nikomu to nevadí!

Rovněž je přehnaná i snaha ČR o uplatňování tzv. ekologického zemědělství. Biologická ochrana může plně fungovat převážně v minoritních plodinách, jako je zelenina a ovoce. Rozhodně majoritní plodiny pěstované na tisících hektarech, které živí národy, se v ekologickém zemědělství ekonomicky vyrobit nedají. To je stoprocentní pravda.

A právě ekonomickým pohledem je vhodné tuto polemiku uzavřít. Je obrovskou chybou, že Česká republika neuzákonila minimální procento soběstačnosti vlastních potravin. Proto musí být integrovaný systém ochrany v ČR nastaven zcela odlišně, než v těch zemích EU, které procento soběstačnosti mají uzákoněno, např. na úrovni 80%. Systém pro ČR musí být volnější i proto, že úroveň zjistitelných reziduí pesticidů máme na jedněch z nejnižších ze zemí EU! Většina zemědělců v ČR chce přiměřenou integrovanou ochranu, ale postavenou na oprávněných, odborně a ekonomicky podložených požadavcích.

Komentáře

Přidat komentář





© 2007 - 2011 EmTom, Graphics design Kublaychan
ZEA Sedmihorky, spol. s r.o. - Roudný 53
Hybridy kukuřice | Krmné směsi | Konzervanty | Osiva řepky | Mapa stránek