ZEA.cz Intenzivně i při dodržení podmínek
ZEA Kontakt
infolinka: 481 389 607
email: zea@zea.cz
Roudný 53, Karlovice
ZEA-LAND

ZEA Spojeni
ZEA Video
ZEA Co to je? Je to rostlina kukuřice a zároveň symbol činnosti Zea Sedmihorky, ve všech aspektech jejího užití – v agrotechnice pěstování, ve výrobě a konzervaci objemných krmiv, v produkci kukuřičného zrna, ve výživě hospodářských zvířat a v neposlední řadě i v průmyslovém užití biomasy na produkci energie.
ZEA Prodejna

Otevírací doba

Po–Pá
   9–16 hod.

Kontakty


ZEA Kdy to bude
ZEA očko

Intenzivně i při dodržení podmínek

21.12.2012
Intenzivně i při dodržení podmínek (sre) Kukuřici nelze pěstovat jinak než intenzivně, říká Ing. Petr Šreiber, zástupce ZEA Sedmihorky a Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, ale také člen pracovní skupiny GAEC 2 na MZe, pracovní skupiny Udržitelného rozvoje pesticidů a člen Monitorovacího výboru cross-compliance na MZe. Na odborné besedě s příznačným názvem Kukuřičná maturita díky svým zkušenostem mohl společně s kolegy definovat pro kukuřici podmínky, které se implementují z Evropské unie, ale zároveň poradit, jak udržet intenzitu pěstování této plodiny.

Beseda pořádaná firmou ZEA Sedmihorky se dotýkala nejcitlivějších tematických okruhů – řešení eroze v souladu se standardy GAEC, precizního založení porostu, optimálního hnojení podle nitrátové směrnice, nových podmínek aplikace herbicidů, limitních vět a redukcí úletu pesticidů, efektivních variant nových herbicidů, integrované ochrany a cross-comliance, bázlivce kukuřičného a moření osiva i důležitého výběru hybridů kukuřice.

„Opatřeními při pěstování kukuřice bychom se nechtěli dostat do úrovně extenzity,“ zdůraznil Ing. Šreiber s tím, že v okolí Trhového Štěpánova, kde se konal jeden z pěti seminářů, by neměl být problém dosahovat nad 12 t/ha suchého zrna a nad 50 t/ha silážní hmoty o sušině přes 30 %.

Velké změny nenastaly

Jak se shodli zástupci ZEA Sedmihorky, požadovaná šířka zasakovacích a přerušovacích pásů a souvratí minimálně 12 metrů je v řadě případů nedostačující. Praxe ukázala, že vhodná šířka těchto pásů podle daných podmínek je 24 m, 36 m i více metrů nejen z hlediska protierozní ochrany, ale také manipulace. Nevhodnou plodinou zasetou do zasakovacích pásů je například čirok, který je již pro rok 2013 zařazen do širokořádkových plodin.

Od 1. 1. 2013 se chystá zpřísnění metodiky hodnocení erozí včetně jejích projevů. Vyplývá z ní, že GAEC 2 je mírně nastaven, a proto bude nutné používat kombinace více půdoochranných opatření, jinak hrozí postihy. Velmi účinně se jeví například kombinace zasakovacích pásů (vhodné jsou ozimé obilniny) a vrstevnicového setí, ukázal Ing. Stanislav Zelený, zástupce ZEA Sedmihorky. Změnou metodiky hodnocení erozí na základě zákona O ochraně zemědělského půdního fondu a protierozní vyhlášky (nadřazeny standardům GAEC) může také nastat situace, kdy na zeleně označené části bloku v LPIS (kukuřice se může pěstovat bez omezení) bude v případě výskytu projevů eroze pěstitel postihován a daný blok bude automaticky přesunut do mírně erozně ohroženého.

Kukuřice je zde hostem

Kukuřice v České republice není doma, je tu hostem, a tak se k ní také musíme chovat. Ke zdárnému vývoji potřebuje vodu, vzduch a teplo, které může poskytnout jen precizně zpracovaná půda. Podle Ing. Jana Kalouska, zástupce ZEA Sedmihorky, se téměř polovina orných půd potýká s utužením. Příčin tohoto stavu je mnoho. Mezi nejdůležitější patří příliš mělké zpracování půdy, vstupy za mokra, nevhodné střídání plodin, absence organických hnojiv, nedostatečné vápnění či málo přístupových cest na pozemek. „Při nadměrném zhutnění půdy, tedy při hodnotách objemové hmotnosti u středně těžkých půd nad 1,6 g/m3 se značně snižuje nejen výnos, ale i efektivnost hnojení,“ dodal Ing. Jiří Bumerl ze ZEA Sedmihorky s tím, že přípustná objemová hmotnost u kukuřice činí 1,5 až 1,55 g/m3. V neposlední řadě je zhutnění půdy a tím snižování vodní kapacity jednou z příčin splavování ornice z polí a lokálních záplav.

Kukuřice, jako hluboko kořenící rostlina (do 120 až 180 centimetrů), reaguje na špatnou péči o půdu citlivě. Základem je proto hluboká orba nebo stále oblíbenější vertikální zpracování půdy úzkými radličkami do hloubky, kterou umožní půdní vláha (20 až 25 cm). Nenapravitelné chyby mohou vznikat také při setí této plodiny. K nejčastějším prohřeškům podle Ing. Šreibera patří vysoká pojezdová rychlost u klasických secích strojů; u nových, kde může být pojezdová rychlost i 10 až 15 km/h, zdůraznil zejména nedostatečnou kontrolu setí a nastavení secích strojů podle kalibrace osiva.

Důležitá výživa

Kukuřici je možné vyživit na patřičnou úroveň i v souladu s legislativou. Od 1. srpna 2012 je účinné nové nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Toto nařízení částečně mění vymezení zranitelných oblastí v ČR a uplatňuje 3. akční program nitrátové směrnice. V návaznosti na to byly upraveny požadavky kontroly podmíněnosti i minimální požadavky na používání hnojiv, vyžadované u žadatelů o dotace na agroenvironmentální opatření v rámci PRV.

V rámci tohoto nařízení dochází u kukuřice ve zranitelných oblastech a u žadatelů o dotace na agroenvironmentální opatření ke zpřísnění dávky a termínu aplikace hnojiv. Podle informací Ing. Šreibera je pro kukuřici na zrno i na siláž limit hnojení 220 kg N/ha. Do tohoto limitu se započítává celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů (kalkuluje se pouze s přímým působením N v prvním roce – 40 % u hnojiv s pomalu uvolnitelným N a upravených kalů, 60 % u hnojiv s rychle uvolnitelným N, avšak u kejdy prasat a digestátu se počítá se 70 %). Jak Ing. Šreiber doplnil, do limitu přívodu N pro následně pěstovanou plodinu se nezapočítává dusík použitý k podpoře rozkladu slámy a dusík využitelný ve druhém roce po aplikaci.

Ve zmiňovaných oblastech se také výrazně mění období zákazu hnojení. Pro plodiny na orné půdě (mimo travních a jetelotravních porostů) a trvalé kultury v klimatickém regionu:

  • 0–5 platí období zákazu hnojení u hnojiv s rychle uvolnitelným N od 15. 11 do 31. 1. (od roku 2014 to bude od 1. 11. do 31. 1., na slámu kukuřice od 15. 11. do 31. 1.), u minerálních N hnojiv od 1. 11. do 31. 1. (pro ozimou řepku a pšenici) a od 15. 10. do 31. 1. pro ostatní plodiny,
  • 6–9 platí období zákazu hnojení u hnojiv s rychle uvolnitelným N od 5. 11. do 28. 2. (od roku 2014 nastane posun od 15. 10. do 28. 2., na slámu kukuřice od 5. 11. do 28. 2.), u minerálních N hnojiv od 15. 10. do 15. 2. (pro ozimou řepku a pšenici) a od 1. 10. do 15. 2. pro ostatní plodiny.

V pozměňujícím návrhu se podařilo prosadit, že pokud se bude hnojit tekutými hnojivy s C:N pod 10:1 na slámu kukuřice, ponechají se původní termíny počátku zákazu hnojení těmito hnojivy, vysvětlil Ing. Šreiber. Upozornil také, že tyto podmínky platí i pro silážní kukuřici, pokud je ponecháno minimálně 40cm strniště a je zmulčované (nutné zanést do evidence hnojení). Rozšíření vhodné doby a podmínek pro aplikaci statkových hnojiv umožňuje také zelený úhor.

V rámci standardu GAEC 3 musí také pěstitelé každoročně k 31. 5. 20 % plochy (pro další plánovací období 30 %) hnojit organicky. Za povšimnutí stojí informace, že tekutá hnojiva se do bilance započítávají pouze se sušinou nad 13 %. Ohledně hnojení je také důležitý požadavek standardu GAEC 11, podle nějž se nesmí tři metry od břehové čáry aplikovat hnojiva. Jak zdůraznil Ing. Šreiber, toto omezení se týká veškerých hnojiv, nejen dusíkatých.

Omezená ochrana

V oblasti pesticidů do kukuřice dochází podle Ing. Šreibera k největším změnám za posledních třicet let. Pouze do spotřebování zásob je možné aplikovat přípravky například s účinnými látkami acetochlor, terbuthylazine, metolachlor (některé přípravky registrované do roku 2016) a orientace směřuje na šetrnější látky v nových herbicidech (Adengo, Outlook, Stelar, Callisto, Elumis ...). „Nové herbicidy ale nepokrývají celé spektrum plevelů. Jsme nuceni přemýšlet o kombinaci přípravků, a to buď v tank-mixu jednou aplikací nebo odděleně ve dvou vstupech,“ nastínil Ing. Kalousek. Efektivněji podle jeho výpočtů vycházejí dva samostatné vstupy.

Aplikaci přípravků upravují limitní SPe věty, z nichž nejčastěji se vyskytuje SPe3 věta, která definuje ochranný pás proti úletu od břehové čáry. Důležité je rovněž sledovat vhodnost přípravků do vodních pásem ochrany vod. Podmínkou pro možnost aplikace pesticidů je již nyní v řadě případů redukce úletu pomocí nízkoúletových trysek. Pro přípravky registrované od srpna 2011 uvádí podrobné informace etiketa. Pro informace ohledně přípravků registrovaných do července 2011 je nutné navštívit stránky Státní rostlinolékařské správy, doporučil Ing. Šreiber. Použití nízkoúletových trysek může přinášet i rizika. „Čím větší redukce, tím větší budou kapky a může klesat účinnost. U trysek s velkými kapkami je proto nutné volit větší množství vody na hektar,“ uvedl odborník.

Nic nového, ale od roku 2014 povinná

Pojem integrovaná ochrana rostlin (IOR) není nic nového, od roku 2014 ji však budou muset uplatňovat pěstitelé u všech plodin. Záměrem je prioritně používat nechemické metody ochrany, pokud existují a nesníží výnos oproti použití chemických přípravků, s cílem snižovat obsah reziduí pesticidů ve vodách a produktech. Jak uvedl Ing. Šreiber, kukuřice je chápána jako problematická plodina, protože je závislá na chemických pesticidech a neexistuje mnoho systémů biologické ochrany.

Součástí IOR v kukuřici bude například opatření k zamezení výskytu škodlivých organismů (střídání plodin, odolné hybridy vůči helmintosporióze, fuzáriím, sněti, suchu atd., vyvážené hnojení ...), odborně fundovaná signalizace (propracovaná u zavíječe, horší u bázlivce), volba ochrany podle prahu škodlivosti (problematická) či přednost nechemické metody – pokud existuje a je účinná.

Důraz bude kladen také na antirezistentní strategii, kde narážíme na konkurenci různých stanovení (GAEC 2, limitní věty, opatření kvůli bázlivci a podobně), ale také nedostatečné množství účinných látek. Na základě změny novely zákona o rostlinolékařské péči č. 326/2004 Sb. si však může pěstitel zažádat na SRS o doregistraci přípravku. „Jestliže na daný patogen není v ČR na trhu k dispozici alespoň pět účinných látek, Státní rostlinolékařská správa na základě posouzení podkladů od firem bezplatně rozšíří registraci do dané plodiny proti požadovanému patogenu,“ sdělil Ing. Šreiber. Tato novela přináší také mimo jiné zákaz letecké aplikace chemických pesticidů v ČR.

V rozporu s míněním Ing. Šreibera je též přiměřená chemická ochrana, tedy doporučení snižovat dávky pesticidů na spodní hranice. Podle odborníka je nejvhodnější pro očekávanou účinnost aplikovat maximální dávky, které jsou i tak pro naše podmínky například oproti Německu již snížené.

Na škůdce chytře

Až o 50 % výnosů kukuřice mohou pěstitele připravit běžní škůdci – bzunka, bázlivec a drátovci. Nejpohodlnější a velmi účinnou metodou je podle Ing. Šreibera moření osiva přípravkem Poncho 600 FS. Společnost KWS Osiva, s. r. o., nabízí dvě varianty moření osiva – klasická varianta proti drátovcům a bzunce a s vyšší dávkou přípravku proti bázlivci. Moření kukuřice Ponchem navíc umožňuje pěstovat kukuřici v nárazníkovém pásmu dva roky po sobě (bez Poncha jedenkrát za tři roky). Z hlediska ochrany včel je důležité takto ošetřené osivo vysévat secími stroji opatřenými lapači úletu mořidla, doporučil Ing. Šreiber. Ochrana proti dalšímu důležitému škůdci kukuřice – zavíječi – je propracovaná a insekticidní aplikace proti larvičkám se provádějí na základě fungující signalizace. Výhodou je také možnost letecké aplikace dravé vosičky Trichogramma evanescens. Významným krokem v ochraně proti zavíječi je mimo jiné mulčování zbytků rostlin po sklizni. „Tím, že likvidujeme zavíječe mechanicky i chemicky, daří se ho omezovat,“ vysvětlil Ing. Ivan Tomaier.

Volba správného hybridu

Jedním z nejdůležitějších kroků při pěstování kukuřice zůstává bezesporu výběr hybridů. Společnost ZEA Sedmihorky zastupuje hybridy firmy KWS Osiva. Jak upozornil Ing. Šreiber, u hybridů KWS každým rokem roste díky šlechtění výkon o 3 %. Kvalita a výkon hybridů se spolupodílejí na jejich 28% zastoupení na tuzemském trhu.

Z novinek v zrnovém sortimentu jmenoval Ing. Šreiber materiály Silvinio (FAO 210), Kaduras (FAO 240), Millesim (FAO 250), Konkretis (FAO 270) a KWS 9361 (FAO 300), který v letošním roce zvítězil téměř na všech poloprovozních pokusech. K novým silážním hybridům patří Kandis (FAO 270), Koblens (FAO 290) a Pesandor (FAO 310) a bioplynovým Figorinio (FAO 250), Barros (FAO 260) a Cannavaro (FAO 350).

Nezkrácená verze článku z časopisu Zemědělec z 10.12.2012.

Komentáře

Přidat komentář





© 2007 - 2011 EmTom, Graphics design Kublaychan
ZEA Sedmihorky, spol. s r.o. - Roudný 53
Hybridy kukuřice | Krmné směsi | Konzervanty | Osiva řepky | Mapa stránek