ZEA.cz Jak dnes „krmí“ bioplynku v Soltau u Hamburku?
ZEA Kontakt
infolinka: 481 389 607
email: zea@zea.cz
Roudný 53, Karlovice
ZEA-LAND

ZEA Spojeni
ZEA Video
ZEA Co to je? Je to rostlina kukuřice a zároveň symbol činnosti Zea Sedmihorky, ve všech aspektech jejího užití – v agrotechnice pěstování, ve výrobě a konzervaci objemných krmiv, v produkci kukuřičného zrna, ve výživě hospodářských zvířat a v neposlední řadě i v průmyslovém užití biomasy na produkci energie.
ZEA Prodejna

Otevírací doba

Po–Pá
   9–16 hod.

Kontakty


ZEA Kdy to bude
ZEA očko

Jak dnes „krmí“ bioplynku v Soltau u Hamburku?

25.3.2008
Bioplynka v Soltau (sre) Bioplynová stanice v Soltau o výkonu 4 MW elektřiny je jedna z největších V Německu. Byla od počátku postavena s využitím 100% „odpadního“ tepla na sušení krmných kvasnic, které majitel- firma Kaster vyrábí a prodává. Nároky z tohoto důvodu na fungování bioplynky a tím na odpadní teplo jsou vysoké, neboť výroba kvasnic musí probíhat plynule a kontinuálně. Je to správný příklad toho, jak by se mělo vždy postupovat při budování každé bioplynové stanice. Řešit současně i zhruba 50% vyrobené energie v podobě tepla.

Investor: Proen Hamburk, majitel firma Kaster, obchod s proteiny, kvasnicemi
Dodavatel: Jenbacher Výkon: 4 MW (jedna z největších v Německu)

Technické údaje

  • 3 roky v provozu
  • 6 reaktorů = 18 000 m3
  • suroviny: kukuřičná siláž, GPS žita nebo triticale byla dnes nahrazena LKS, zrno žito nebo pšenice, vlhké zrno kukuřice a hovězí kejda = celkem cca 200 t denně tj. ročně s odstávkou 50 000 t
  • poměr surovin: odpověď: týdně 80 t vlhké kukuřičné zrno, 500 t kuk. Siláž, 50 t LKS, suché obilí dle receptury, kejda pouze na zvlhčení a inokulaci, ale k tomu slouží i tekutý digestát
  • separací i tuhý digestát o sušině 25 %= vizuelně „nestrávený“ lignin z kukuřice
  • Tekutý digestát: 5% sušiny, 5-6 kgN/m3, 4 kg K2O, 2 kg P2O5
    Částečně je využíván zpět k vlhčení a inokulaci nové suroviny. Jako hnojivo i V Německu je digestát aplikován podle stejných pravidel jako kejda.

Ekonomika z různých pohledů:

Bioplynka v Soltau nakupuje všechny suroviny (to je ojedinělé)
Ceny: kukuřičná siláž 30% suš. 25-30 EUR/t (dle smluv), energii stanovují z každé fůry. Vlhké zrno kukuřice 33% vlhkost 65-90 EUR/t (dle smluv)
GPS žita a triticale 30% suš. = vzhledem ke kvalitě vyřadili = vysoká cena
Suché zrno žita, triticale = budou nahrazovat vlhkým zrnem kukuřice, neboť zdůraznili, že až 60% energie u kukuřice je v klasu! Navíc pro větší bioplynky z pohledu nákladů na dopravu surovin z větších vzdáleností je vlhké zrno ideální pro větší koncentraci energie.
Rezerva siláže: je věcí zemědělce = je silně penalizován v případě nedodání hmoty. Smlouvy se zemědělci pouze na 5 let? Na delší období nechtějí uzavírat, právě z důvodu konkurence o suroviny.

Vlhké zrno kukuřice = nejlepší zdroj bioplynu Přední odborník na bioplyn pan Heidler (uprostřed) z Proen

Konkurence o suroviny

Na bioetanol platí zatím o něco více. Dále je poměrně málo kvalitních surovin do bioplynek, tak jako kukuřice. Výnosy 55-65 tun hmoty jsou zatím pouze v polopokusech.
  • Hybridy na bioplyn a výnosy kukuřičné siláže - u zemědělců vlivem sucha 38 t/ha r. 2006, ale 5-ti letý průměr je 45 t/ha (lehčí půdy). Vedoucí zvýraznil hybridy KWS na bioplyn, dosahují okolo 60 t/ha i více - Atletico, KWS 5133 Eco
  • GMO hybridy a bioplyn a zdravotní stav kukuřice - na můj dotaz vedoucí odpověděl opatrně, že veškeré šlechtění plodin je manipulace s geny a že by bylo špatné je nevyužít pro dobro věci. Dále asi z obav před „zelenými“ nechtěl to dále komentovat
  • Hovězí kejda nebo prasečí - k inokulaci ostatních surovin - rozvoj metanových bakterií. Dělali pokus ve dvou zkušebních fermentorech bez kejdy- negunguje to. Dodávali bakterie uměle, ale je velký vliv stopových látek- dostatek stop. Látek = až o 30% více metanu !
  • Dotaz na užití vojtěšky: odpověď: u vojtěšky není ekonomika
  • Dotaz na cukry a škrob: velká diskuze v SRN. Platí, že vysoká koncentrace škrobu je čistý uhlík. Vedoucí škrob podporuje z 20 letých vlastních zkušeností z provozu.
  • Hladina amoniaku ve fermentoru- mají 2000 mg/m3, často bioplynky mají 5000-8000 m3 - tam už je velká inhibice metanových bakterií.
  • Původně bioplynka na odpady (v Soltau)- během provozu úprava na energetické plodiny. Hrozil bankrot, protože původní bioplynka nefungovala a byla ztrátová (z důvodu inhibičních látek v odpadech a kolísání kvality).
  • Využití odpadního tepla 100% na sušení krmných kvasnic- závod hned vedle
  • Bylo řečeno, že bez sušení by byli s ekonomikou na nule, protože všechny suroviny do bioplynky nakupují ! Dnes ekonomika cca 15% rabat !
  • Průměrná prodejní cena 1 kWh = 14,5 eurocentu (dostávají příplatek za využití tepla 2 eurocenty
  • Poměr nákladů:tržby Z prodejní ceny 5-7 eurocentů na suroviny + ostatní náklady = 15% rabatu
  • 8% el. energie vyrobené použijí zpět do bioplynky
  • Náklad na tuto bioplynku (4 MW el.energie + teplo) = 10 milionu EUR Úvěr za 4,5 % úroku, Návratnost investice do 8 let
  • Smlouvy na suroviny: 40 zemědělců, dodávají vlastní technikou (hospodářské družstvo), dopravu platí bioplynka

Popis výrobního procesu

Vstupní kontrola surovin - viz. rozbor každé fůry ve vlastní laboratoři.V surovinové hale tenzometrická váha, dávkování dle receptury nakladačem. Separace kamenů apod. Dále čerpadly mísení na 15 % sušiny včetně přídavku kejdy. Ustání po dobu 36 hod v menším zásobníku a poté rozdělení do fermentorů (celkem 6 ks). 70 % org. Látek se odbourá. 20 dnů trvá, než se zdvojnásobí počet metanových bakterií. Měli celkem dobu zdržení hmoty 45-50 dní, vyřazením GPS žita (výkyv v ligninu) a nahrazením vyšší dávkou vlhkého zrna- mají dobu zdržení 35-40 dnů (lepší ekonomika). Provozní teplota fermentoru 35-40 stupňů C. Celkem za 1 hod vyprodukují 1400 m3 bioplynu, který má 48% metanu. Usazování ve fermentoru řeší impulzním mícháním každých 30 min. Kapacita na digestát 14 dní, chtějí zvýšit. Zemědělci si to odvážejí do meziskladů- viz. listopad až únor nelze z důvodu předpisů aplikovat na pole. Z důvodu špatného projektu od firmy Aquaconsulting bioplynku museli sami předělat na energetické plodiny. Hlavně změnili dopravu hmot, protože energetické rostliny jsou viskoznější, než čistírenské kaly. Bioplyn spalují ve 4 motorech MAN, elektřinu dodávájí přes transformátory do sítě. Výfukové plyny 450 stupňů C přes olejové výměníky suší kvasnice.

Největší rizika provozu

Metanové bakterie jsou citlivé
  • náhlá změna teploty o 3°C je již pohroma
  • NE příliš kyselé prostředí= denní monitoring tekutin v laboratoři z jednotlivých částí provozu

Znovu je vzpomenuto významu silážní kukuřice jako nejvhodnějšího zdroje pro bioplynku z důvodu homogenity!

Komentáře

drsne
napsal 28.2.2011 18:49 uživatel kiki [neregistrovaný]
Text příspěvku hustyyyyyyyyyyyy

Přidat komentář





© 2007 - 2011 EmTom, Graphics design Kublaychan
ZEA Sedmihorky, spol. s r.o. - Roudný 53
Hybridy kukuřice | Krmné směsi | Konzervanty | Osiva řepky | Mapa stránek