ZEA.cz Lze vyrábět mléko levněji? (Díl II.)
ZEA Kontakt
infolinka: 481 389 607
email: zea@zea.cz
Roudný 53, Karlovice
ZEA-LAND

ZEA Spojeni
ZEA Video
ZEA Co to je? Je to rostlina kukuřice a zároveň symbol činnosti Zea Sedmihorky, ve všech aspektech jejího užití – v agrotechnice pěstování, ve výrobě a konzervaci objemných krmiv, v produkci kukuřičného zrna, ve výživě hospodářských zvířat a v neposlední řadě i v průmyslovém užití biomasy na produkci energie.
ZEA Prodejna

Otevírací doba

Po–Pá
   9–16 hod.

Kontakty


ZEA Kdy to bude
ZEA očko

Lze vyrábět mléko levněji? (Díl II.)

18.3.2009
Lze vyrábět mléko levněji? (sre) Kukuřičná siláž tvoří zpravidla čtvrtinu sušiny krmné dávky dojnic. Představuje tedy zásadní nutriční veličinu jejich výživy. Obvyklé náklady na produkci tuny tohoto krmiva se pohybují v dimenzi 600-700 Kč a v dávce 20 kg denně při roční užitkovosti 8000 kg zatěžují každý litr vyprodukovaného mléka nákladem 0,65 Kč. Na první pohled se zdá, že se nejedná o mnoho, ale při bližším zkoumání zjistíme, že výše uvedená průměrná cena kukuřičné siláže se odvíjí od výnosu, který v tomto případě představuje sklizeň 30-35 tun silážní hmoty z hektaru, což nemůžeme v žádném případě označit za špičkový výkon.

V současné době disponujeme intenzivními hybridy kukuřice /Ronaldinio, Severo, Symbol.../, které mají produkční potenciál sklizně kolem 14-18 t sušiny /ha, to znamená, že lze z této plochy sklidit minimálně 45-50 t silážní hmoty. Při takové intenzitě pěstování dokážeme vyprodukovat tunu siláže za 450 Kč i méně a tím snížit náklad na 1lt mléka na 0,45 Kč - tedy o 20 haléřů. Můžete namítnout, že je to jen hra čísel, ale má to svou hlubokou logiku, neboť extenzitou v dnešní rychle se vyvíjející ekonomice nemůžeme zvítězit.

V těchto dnech se rozhodujeme, jaké předpoklady vytvoříme správnou volbou hybridů pro příští sklizeň. Bohužel často dochází k tomu, že hlavním kriteriem je cena výsevní jednotky a tak se sahá po nejlevnějších hybridech, byť s nízkým výnosovým potenciálem. Paradoxně vytvoříme touto úsporou podmínky pro výrobu dražších krmiv a zároveň k tomu potřebujeme větší výměru osevu.

Osivo výkonných hybridů zatěžuje hektar pěstované kukuřice na siláž zhruba 17%, ale tento vklad je schopen zúročit vložené prostředky do hnojení, ochrany rostlin a agrotechniky více než 3x.

Velice důležité pro splnění pěstitelského cíle je precizně založit kukuřičný porost. Při založení porostu kukuřice jsou v řadě podniků velké rezervy. Musíme si uvědomit, že kukuřice produktivně neodnožuje a nemůže tedy případné prohřešky v založení eliminovat odnožováním. Vyséváme tedy kolem 80 tisíc zrn na hektar na přesnou konečnou vzdálenost v řádku i v hloubce. Přesnost rozmístění ovlivňuje hlavně technický stav a seřízení secího stroje a rovněž rychlost setí ideálně do 8 km/hod dle podmínek pozemku.

Pokud porost kukuřice precizně založíme a optimálně vzejde, musí mít dále k dispozici vyrovnaný poměr a množství živin. Šetřit na některých živinách se rozhodně nevyplatí, protože nové intenzivní hybridy vytvoří v průměru min. 16 tun sušiny na hektar. K tomu pochopitelně musí příjmout na hektar kolem 220 kg dusíku, 80 kg fosforu (P2O5), 200 kg draslíku (K2O). Proto náklady na hnojení jsou nejvyšší položkou z celkových nákladů, tvoří kolem 30%, tedy zhruba 7 tisíc na hektar. K naplnění potřeb kukuřice se ideálně hodí organická hnojiva. Jsou ovšem velké rezervy v jejich skladování a rovnoměrnosti aplikace. Rovněž je nutné udržovat pravidelnost hnojení daných honů a NE aplikovat organická hnojiva „pouze“ v blízkosti stájí. Největší rezervy jsou však stále v příliš dlouhé době zapravení po aplikaci. Například ikdyž splníme nitrátovou směrnici a hnůj zapravíme v rozmezí 30-48 hod po aplikaci, tak za vyšších teplot v létě se do doby zapravení ztratí min. 60 kg dusíku na hektar. U kejdy při zapravení v rozmezí 20-24 hod je ztráta obdobná. Přitom v obou případech ztrácíme více jak 1 500 Kč na hektar.

Dále vedle zajištění dostatku draslíku (ideálně z org. hnojiv) je důležité zabezpečit přijatelný fosfor v období 5-ti listů kukuřice, tedy v době založení počtu zrn v palicích. Správně umístěným amofosem pod patu při setí (3cm hlouběji než je osivo a 4cm vedle řádku) se běžně zvýší počet zrn v palicích o 20%, což přinese snížení nákladů na litr mléka o 0,1 Kč.

V neposlední řadě musíme šetrně regulovat plevele. Šetrně v tom smyslu, že postemergentní přípravky často způsobují po aplikaci fytotoxicitu u kukuřice. V závislosti na aplikačních podmínkách se výrazně snižuje počet zrn v palicích o 20% i více. Současně zvýšíme počet stresů (chlad, horko, sucho apod.). Celkově se snižuje výnos o 10-15 tun silážní hmoty. Klesá i kvalita hmoty. Je snížený podíl škrobu v siláži a silážní hmota velice brzy zasychá při dozrávání. Pro splnění výše uvedeného pěstitelského cíle musíme zásadně aplikovat preemergentní přípravky jako základ pro zajištění čistého porostu již od vzejití. Pro zvýšení účinnosti je nutné aplikovat přípravky v min. 400 kapaliny. Ideální je kombinace s DAMem.

Komentáře

Přidat komentář





© 2007 - 2011 EmTom, Graphics design Kublaychan
ZEA Sedmihorky, spol. s r.o. - Roudný 53
Hybridy kukuřice | Krmné směsi | Konzervanty | Osiva řepky | Mapa stránek