ZEA.cz Zamyšlení nad rokem 2014 nejen z pohledu kukuřice
ZEA Kontakt
infolinka: 481 389 607
email: zea@zea.cz
Roudný 53, Karlovice
ZEA-LAND

ZEA Spojeni
ZEA Video
ZEA Co to je? Je to rostlina kukuřice a zároveň symbol činnosti Zea Sedmihorky, ve všech aspektech jejího užití – v agrotechnice pěstování, ve výrobě a konzervaci objemných krmiv, v produkci kukuřičného zrna, ve výživě hospodářských zvířat a v neposlední řadě i v průmyslovém užití biomasy na produkci energie.
ZEA Prodejna

Otevírací doba

Po–Pá
   9–16 hod.

Kontakty


ZEA Kdy to bude
ZEA očko

Zamyšlení nad rokem 2014 nejen z pohledu kukuřice

16.12.2014
Zamyšlení nad rokem 2014 nejen z pohledu kukuřice (sre) Závěr roku vždy vybízí k bilancování. Globálně z pohledu kukuřice lze říci, že to byl poměrně úspěšný rok. Na jaře sice bylo po výsevu neobvykle chladno, kdy teploty byly přes noc těsně nad nulou, což zvláště na klíčení kukuřice není dobré. Rovněž ani v období před metáním nebyly příznivé podmínky, neboť bylo nadprůměrné sucho. Na některých pozemcích to vypadalo, že díky suchu se živiny nedostanou přes kořeny včas do rostliny, aby byla optimálně opylena a nasazeno na dobrý výnos.

Nakonec na většině míst zapršelo „v hodině dvanácté“ a minimálně průměrných výnosů bylo dosaženo. V tu chvíli bychom mohli být spokojeni. Pokud si ale položíme otázku, proč některé zemědělské firmy, které měly rekordy u pšenice s výnosem nad 9t/ha či u řepky nad 5t/ha, měly u kukuřice jen výnosy průměrné. Vysvětlením by mohlo být, že právě v období růstu kukuřice, kdy se nejvíce rozhoduje o výnosu, nepršelo apod. Ale často jsme zjišťovali, že pouze průměrného výnosu kukuřice tyto jinak špičkové firmy dosáhly proto, že kukuřice stále u nich není hlavní plodinou, respektive jí není věnována náležitá péče a význam. Stačí se leckdy pro dokázání tohoto tvrzení podívat k jejich sousedům, kteří ve stejných půdních a klimatických podmínkách dosahují u kukuřice běžně o 20-30% vyšších výnosů a při nižších nákladech na 1 tunu kukuřičné siláže či zrna, než jejich sousedi.

Dá se tedy říci, že ještě řada zemědělských firem má v pěstování kukuřice stále rezervy i v porovnání s některými zeměmi EU- jako např. Německo, Nizozemí, Belgie, Francie. Nejčastější rezervy jsou znázorněny v tabulce níže.

V dalších letech se dá očekávat nejen u kukuřice velký a ještě větší tlak než doposud na ekonomiku výroby plodin. Ubývá a bude ubývat vhodných ploch pro pěstování kukuřice a dalších plodin tzv. erozně nebezpečných- dále cukrovka, brambory, čirok, slunečnice, zeleniny, mák aj. Z důvodu omezování eroze je třeba vybírat rovinatější pozemky pro tyto plodiny a pěstovat je v užších pásech, orientovat řádky rovnoběžně s vrstevnicemi a střídat na daném půdním bloku s pásy jetelovin, obilnin, řepky a jiných erozi přerušujících plodin. Ne vždy tyto plodiny sami o sobě snižují erozi, ale jde spíše o to, že konkrétní svah je přerušen tak, aby tzv. nebylo v danou chvíli celé pole „hnědé“ tj. bez rostlinného pokryvu. Kromě vodní eroze bude od roku 2016 řešena v rámci dotačních pravidel EU v ČR i větrná eroze na jednotlivých půdních blocích v obdobných principech jako vodní eroze. Bohužel podle prvních mapových podkladů a analýzy, lze říci, že velice často na pozemcích s nižším rizikem vodní eroze (roviny v Polabí apod.) je zjišťován velký vliv větrné eroze vlivem absence větrolamů, remízů aj., které by vhodně vítr zbrzdily.

Pokud k těmto limitům v hospodaření na půdě přičteme i zpřísňující se tzv. nitrátovou směrnici z pohledu hnojení, dále předpisy limitující integrovanou ochranu rostlin a soubor opatření tzv. Greening na minimálně 5% orné půdy, potom nám vhodných ploch pro pěstování kukuřice bude výrazně ubývat. Východiskem z této situace jsou dvě varianty:

  1. Spokojit se s nižší produkcí se všemi negativními dopady na zisky a ekonomiku zemědělských firem anebo
  2. Ještě více v souladu se všemi předpisy zvýšit maximálně možně intenzitu pěstování čili výnosy kukuřice při zajištění návratnosti vynaložených nákladů, tedy efektivnosti výroby. Toto dokládá tabulka : Potřeba plochy dle výnosu a intenzity pro výrobu 5000 t siláže. Obdobné závislosti jsou u zrnové kukuřice. Vždy mimo jiné, bez kvalitního hybridu se to neobejde.

V souvislosti s výše uvedenými podmínkami hospodaření českých zemědělců je důležité se zamyslet i nad tzv. Limity českého zemědělství, které jsou přehledně znázorněny v grafu (zdroj ZEA Sedmihorky). Jsou to limity, které působí na celý komplex plodin , zvířat a i bioplynové stanice. Jinak řečeno české zemědělství projde, a musí projít, v následujích 5-10 letech výraznými změnami. Ať to bude vypořádání se s nedostatkem nejen techniků a fungovaných a prakticky zdatných odborníků, ale vůbec lidí, kteří budou ochotni a schopni v zemědělství pracovat. Systém českého středoškolského vzdělání se zaměřením na zemědělství se prakticky rozpadl z pohledu praxe. Zástupy lidí obsadily české rádoby zemědělské univerzity, ale hlavním cílem většiny takovýchto studentů je „jen“ dostat vysokoškolský titul. Tento stav způsobil špatný systém těchto škol, které dostávají jakousi dotaci na „hlavu“, ale vůbec nikoho nezajímá, zda je takovýchto absolventů potřeba. Jen v Praze studuje kolem 23 tisíc studentů, ale do praxe každoročně přichází 10-20 nových odborníků. Zde se ptám všech daňových poplatníků, proč takovéto nepotřebné studenty z našich daní platíme???? V Brně a v Českých Budějovicích je to obdobné. Dosti podobná problematika je v oblasti všech řemesel.

Kvalitní manažeři a odborníci nebudou v zemědělství i proto, že 30-50% lidí dle jednotlivých zemědělských firem je anebo do 5-ti let bude v důchodovém věku. A mladí „náhradníci“ se nezaučují a nejsou!!!

Východiskem z výše uvedených limitů je aktivní vyhledávání mladých lidí ochotných pracovat na jakémkoliv postu v českém zemědělství. Často je při výběru dobré se podívat na předky těchto vytipovaných lidí, respektive zda mají „selské kořeny“. I vhodná osvěta v rámci dané obce či mířená na potomky současných zaměstnanců je poměrně úspěšná a účinná. Měl by být jistý návrat k tomu, co fungovalo u nás již za první republiky a funguje v řadě zemí EU, a sice k tomu, že si daný podnikatel vychová „na zakázku“ mladé a zdatné nové pracovníky. České zemědělství bezesporu je a bude vážené a perspektivní odvětví, ačkoliv dnes média a další to často za úplatu prezentují záměrně jinak.

Závěrem bych chtěl poděkovat svým zákazníkům na osivo kukuřice a řepky KWS za spolupráci, kterou jsme připraveni jako ZEA Sedmihorky prohlubovat zvláště stále výkonnějšími novými hybridy a na druhé straně v rámci poradenství k osivu pomoci zákazníkům se vyznat ve stále se měnících předpisech zvláště při pěstování kukuřice.

Komentáře

Přidat komentář





© 2007 - 2011 EmTom, Graphics design Kublaychan
ZEA Sedmihorky, spol. s r.o. - Roudný 53
Hybridy kukuřice | Krmné směsi | Konzervanty | Osiva řepky | Mapa stránek