ZEA.cz Bachor a jeho obyvatelé
ZEA Kontakt
infolinka: 481 389 607
email: zea@zea.cz
Roudný 53, Karlovice
ZEA-LAND

ZEA Spojeni
ZEA Video
ZEA Co to je? Je to rostlina kukuřice a zároveň symbol činnosti Zea Sedmihorky, ve všech aspektech jejího užití – v agrotechnice pěstování, ve výrobě a konzervaci objemných krmiv, v produkci kukuřičného zrna, ve výživě hospodářských zvířat a v neposlední řadě i v průmyslovém užití biomasy na produkci energie.
ZEA Prodejna

Otevírací doba

Po–Pá
   9–16 hod.

Kontakty


ZEA Kdy to bude
ZEA očko

Bachor a jeho obyvatelé

1.12.2008
Detail bachoru (ruz) Bachor skotu je evolučním přizpůsobením přežvýkavců na příjem objemných krmiv s vysokým obsahem jinak nevyužitelné vlákniny. Do nedávna byl bachor považován za nejtemnější místo na Zemi, protože jsme příliš nevěděli o procesech, které v něm probíhají. V počátcích výzkumů se předpokládalo, že bachor dojnice je osídlen 30 až 40 druhy mikroorganismů. V současnosti jich dodnes bylo identifikováno zhruba přes 500!

Mikrobiální populace v bachoru zahrnuje bakterie, protozoa a houby. A úspěch symbiózy mezi dojnicí a bachorovou mikroflórou je v podstatné míře v našich rukou. Nejpříznivější výsledky jsou dosaženy při tzv. kontinuální fermentaci. Jde o systém, ve kterém mikrobům zajistíme vyrovnaný a nepřerušený přísun živného média (vybalancovanou krmnou dávkou) v množství, která dovedou za daných podmínek efektivně zpracovat.

Baktérie mají v bachoru, co do počtu, výraznou převahu. V jednom gramu bachorového obsahu jich je 1010 až 1011. Podle tvaru tyto miliardy organismů rozdělujeme na kulaté koky, tyčinky a spirily. Velikost bakterií se pohybuje mezi 0,3 až 50 μm. Z praktického hlediska se rozdělují podle substrátů, které dovedou fermentovat. Nejdůležitější reprezentanti bachorové flóry však dokáží fermentovat více než jeden substrát.

  Upřednostňující substrát Nároky na dusík Výsledná hlavní TMK Rozsah pH Reprodukční čas (hod.)
Celulolytické organismy celulóza hemicelulóza čpavek octová máselná 6,0 – 6,8 8 – 10
Sacharolytické a amylolytické organismy škrob cukr čpavek aminokyseliny propionová mléčná 5,5 – 6,0 0,5
Protozoa škrob cukr aminokyseliny   6,2 – 7,0 15 - 24

Složení krmné dávky, stejně jako technika krmení, ovlivňují rovněž počty druhé skupiny bachorové mikroflóry, do které patří prvoci či protozoa. Jejich počet se pohybuje mezi 105 a 106 na gram bachorového obsahu. Ve vyšších počtech se nachází v bachoru dojnic, které jsou krmeny dávkou s vyšší stravitelností. Protože jsou mnohem větší než baktérie, mohou tvořit až 50 % mikrobiální biomasy. Pokud jde o zdroj energie, některé druhy dávají přednost rozpustným cukrům, jiné zase upřednostňují dávky s vysokým podílem škrobu – jak je vidět z výše uvedené tabulky. Jen v malé míře se podílejí na trávení celulózy. Hlavním zdrojem proteinu jsou pro ně těla bakterií. Tím, že konzumují výsledné produkty bachorové fermentace, stávají se bachorová protozoa stabilizačním faktorem bachorového prostředí.

Anaerobní houby byly uznány jako součást bachorové mikroflóry teprve v poslední době. V jednom ml bachorového obsahu se za běžných podmínek nachází 103 hub. Houby se podílejí na degradaci celulózy a tím přispívají k trávení vlákniny.

K tomu, aby mikroorganismy v bachoru udrželi svou populaci na žádoucí úrovni, musí být doba, kterou v bachoru stráví, delší, než doba, za kterou se uskuteční jejich reprodukční cyklus. Velký problém proto nastává při náhlých změnách krmné dávky. Čím je změna ve složení fermentačního substrátu (krmné dávky) větší, tím musíme mikrobům poskytnout delší dobu na adaptaci. Minimálně je nutno počítat s několika dny a v krajních případech, jak potvrdily pokusy prof. Virtanena, i s několika měsíci. Nejčastějším případem v praxi je doba přechodu dojnice z období stání na sucho do nové laktace. Náhlý přechod po otelení na krmnou dávku se zvýšeným obsahem lehce stravitelných uhlohydrátů vede často ke zvýšené syntéze kyseliny propionové nebo kyseliny mléčné. Kyseliny přivodí rychlý pokles pH pod 5,5 a dojnice odmítá krmivo a trpí acidózou. Při náhlém přechodu na „bohatou“ dávku se mikroflóra nestačí přizpůsobit a konzumenti kyseliny mléčné nedovedou nadprodukci zvládnout. Proto v přechodném období – v přípravě na porod, zařazujeme do krmné dávky Směs porod, která umožní pozvolný přechod na dávku po otelení. Počet mikrobů syntetizujících kyselinu mléčnou se udrží v rovnováze s počtem mikrobů, které ji využívají jako substrát a k přebytkům (sníženému pH) nedochází.

A na závěr něco z historie, tedy z dob, kdy byl bachor „černou“ krabicí, do které přichází přijaté krmivo a na druhé straně se zvědavě čekalo, co z krávy vyleze. V „Zemědělské abecedě“ z roku 1947 se píše: „ Krmení v letní či zimní době, ač jsou vzájemně značně odlišná, mají přece jen dohromady tak souviset, aby rozdíly mezi nimi byly co nejmenší. Důležitá jsou i údobí přechodná, neboť náhlé změny v krmení a v krmivech se často projevují zjevným poklesem některého směru užitkovosti, např. dojnosti krav“.

Komentáře

Přidat komentář





© 2007 - 2011 EmTom, Graphics design Kublaychan
ZEA Sedmihorky, spol. s r.o. - Roudný 53
Hybridy kukuřice | Krmné směsi | Konzervanty | Osiva řepky | Mapa stránek