ZEA.cz Strategie sledování čerstvě otelených dojnic
ZEA Kontakt
infolinka: 481 389 607
email: zea@zea.cz
Roudný 53, Karlovice
ZEA-LAND

ZEA Spojeni
ZEA Video
ZEA Co to je? Je to rostlina kukuřice a zároveň symbol činnosti Zea Sedmihorky, ve všech aspektech jejího užití – v agrotechnice pěstování, ve výrobě a konzervaci objemných krmiv, v produkci kukuřičného zrna, ve výživě hospodářských zvířat a v neposlední řadě i v průmyslovém užití biomasy na produkci energie.
ZEA Prodejna

Otevírací doba

Po–Pá
   9–16 hod.

Kontakty


ZEA Kdy to bude
ZEA očko

Strategie sledování čerstvě otelených dojnic

26.3.2008
Uznávaný výžívář Michael Hutjens (University of Illinois USA) na návštěve v ZEA Sedmihorky. (ruz) V chovatelské praxi se velmi vyplatilo sledování dojnice v období bezprostředně po otelení až do doby, kdy je připravena začít laktaci. Určitým problémem se jeví zařazení dojnice ihned po otelení do větší skupiny, kde nemůže být individuelně sledováno její zdraví, příjem krmiva a chování při příjmu krmiva. Na mnoha farmách se osvědčilo vytvoření samostatné skupiny čerstvě otelených dojnic. Skupina rozdoj má své vlastní nutriční a prevenční požadavky na výživu specifikované mimo jiné i speciální směsí rozdoj. Dojnice z této skupinky jsou přesouvány do produkční skupiny až v okamžiku, kdy jsou stoprocentně v pořádku a zdravé.

Světově uznávaný výživář, Michael Hutjens, vytvořil následující kritéria sledování čerstvě otelených dojnic.

  1. Příjem krmiva
    Zatímco se na farmě měří individuální příjem sušiny velmi problematicky, může nám být užitečná odpověď na následující typové otázky. Přijímá dojnice vůbec nějaké krmivo? Soutěží s ostatními kravami? Jak dlouho žere bezprostředně po dojení? Odpovědi nám mohou přinést světlo do této problematiky. Když jsou dojnice ve společném kotci, může být příjem sušiny odhadnut pomocí stupnice od 1 do 5, přičemž 1 představuje malou spotřebu a číslo 5 odpovídá příjmu, kdy sežere vše na co přijde. Tyto poznatky jsou důležitým ukazatelem pro rozhodnutí, zda má být dojnice přesunuta do další skupiny, či nikoliv.
  2. Měření tělesné teploty
    Běžně se teploty u otelených dojnic zvyšují po dobu 1-3 dnů po otelení. Než se teplota vrátí do normálu (pod 39,0 °C u prvotelek a pod 39,5 °C u starších krav) musíme najít kompromis mezi zdravím a příjmem sušiny. Pokud se vyskytnou horečky přičítané špatnému zdravotnímu stavu dělohy, je nutné vypracovat plán jak s nemocnou dojnicí zacházet (zdroj vápníku, antipyretika, chuťové stimulanty, uterotonika). Pokud však dojnice nadále jeví příznaky onemocnění, mohou být podána systémová antibiotika doporučená vašim veterinářem.
  3. Indikace ketózy
    Testy na ketolátky v moči mohou být cennou pomůckou k posouzení energetického stavu dojnice (úbytek hmotnosti, příjem sušiny, krevní NEFA). Řada farmářů používá tento test k indikaci dojnic, které nepřijímají potřebné množství sušiny. Léčení krav na hranici ketózy propylenglykolem, nebo zkrmování prekurzorů glukózy může minimalizovat klinickou ketózu.
  4. Činnost bachoru.
    Při snížené pohyblivosti bachoru vzrůstá riziko přesunu slezu spolu s výrazným snížením příjmu krmiva. Pohyby bachoru je nutno posuzovat pomocí stetoskopu při každém dojení po dobu 5 dnů po otelení. Pokud se vyskytuje 2 a více pohybů za minutu, jedná se o uspokojivý stav. Když se vyskytuje 1-2 pohyby, je dojnicím podán dexamethason a vitamin B-komplex. V případě, že se u dojnic vyskytne méně jak 1 pohyb za minutu, jsou léčeny vápníkem, glukózou a dexamethasonem.

Komentáře

Přidat komentář





© 2007 - 2011 EmTom, Graphics design Kublaychan
ZEA Sedmihorky, spol. s r.o. - Roudný 53
Hybridy kukuřice | Krmné směsi | Konzervanty | Osiva řepky | Mapa stránek