ZEA.cz Teplotní stres
ZEA Kontakt
infolinka: 481 389 607
email: zea@zea.cz
Roudný 53, Karlovice
ZEA-LAND

ZEA Spojeni
ZEA Video
ZEA Co to je? Je to rostlina kukuřice a zároveň symbol činnosti Zea Sedmihorky, ve všech aspektech jejího užití – v agrotechnice pěstování, ve výrobě a konzervaci objemných krmiv, v produkci kukuřičného zrna, ve výživě hospodářských zvířat a v neposlední řadě i v průmyslovém užití biomasy na produkci energie.
ZEA Prodejna

Otevírací doba

Po–Pá
   9–16 hod.

Kontakty


ZEA Kdy to bude
ZEA očko

Teplotní stres

17.6.2008
Krávy u napajedla (ruz) Vysoké teploty vnějšího prostředí nejsou jen problémem v chovech dojnic na jih od naší hranice, ale s jejich manifestací se potýká v nastupujícím letním období i většina našich farem. Letní vedra vyvolávají u dojnic teplotní stres. Optimální teplota pro výkonné dojnice se nachází v rozmezí -4°C až +25°C. U vysokoprodukčních dojnic jde však většinou při procesech termoregulace o vydávání tepla, neboť tato zvířata vyprodukují třikrát více tepla, než je potřeba pro udržení jejich tělesné teploty.

V prostředí vysokých teplot vnějšího prostředí se zrychluje srdeční činnost, aktivizuje se reflex pocení (i když skot se potí málo a obtížně), omezují se metabolické procesy. Zvířata se snaží vystavit co největší část povrchu svého těla chladnějším plochám. Vyhledávají proto vlhké betonové podlahy, vlhkou zem, stín, ochlazují se u napajedel a ulehají na hnojné chodby.

Na odpaření 1 g vody se spotřebuje asi 2,5 kJ. Množství vody, které se odpaří a zreguluje tělesnou teplotu, také závisí na teplotě a vlhkosti vzduchu (čím vyšší, tím méně příznivé). Wathes a Charles (1994) uvádějí požadavek na výměnu vzduchu ve stáji pro dojnice v hodnotě minimálně 0,35 m3/h/kg. Z uvedeného vyplývá, že minimální výměna vzduchu ve stájovém prostředí musí probíhat neustále.

Při vyšších teplotách se metabolismus spolu se spotřebou kyslíku snižuje, což má za následek i snížení užitkovosti. Dalšími příznaky teplotního stresu u dojnic jsou:

  • snížení příjmu krmné dávky
  • snížení příjmu efektivní vlákniny
  • snížené přežvykování
  • snížená produkce slin
  • přebírání krmné dávky
  • olizování omítek, pití moče, vyšší příjem volně nabídnutých pufrů, lizů, soli
  • zrychlené dýchání (nad 50 dechů/min) a zpětný výtok slin, které poté chybí při pufraci v bachoru
  • snížení produkce mléka
  • změny ve složení mléka (nízký tuk, nízké bílkoviny, vysoká močovina, vysoký počet somatických buněk)
  • zvýšení problémů v reprodukci - poruchy cyklů, snížení zabřezávání, časná odúmrť embryí
  • zvýšený výskyt mastitid

Pro prevenci a zmírnění následků teplotního stresu u dojnic dodržujte tato doporučení:

  • nucené intenzivní větrání stájí a míst kde se dojnice shromažďují
  • ochlazování dojnic ventilátory nebo sprejovým mlžením
  • pečlivě čistit napáječky, doplňovat stále čerstvou chladnou vodu
  • krmit jen kvalitní nezfermentovaná a nezaplísněná objemná krmiva
  • změnit krmný režim – krmit vícekrát denně, většinu TMR předkládat dojnicím na noc, nezakládat krmivo 4 hodiny před nejvyššími denními teplotami
  • krmit TMR složenou jen z nejkvalitnějších objemných krmiv s nízkým obsahem hrubé vlákniny a vyšším obsahem proteinů
  • v TMR uplatňovat speciální doplňky a koncentráty s vyšším obsahem energie, N-látek, makro i mikro prvků a specificky účinných látek

Speciální krmný doplněk chráněné energie ENERGYBUSTER umožní dojnicím zmírnit následky tepelného stresu a pomůže úspěšně čelit nepříznivým klimatickým vlivům prostředí.

Komentáře

doplnění
napsal 2.3.2009 16:12 uživatel Stanislav Staněk [neregistrovaný]
Optimální teplota - pásmo - 4 až +25 °C není správné. Z řady vědeckých prací je zřejmé, že již teplota nad 20 -21 °C je pro vysokoprodukční dojnice stresující a dochází u nich k projevům tepelného stresu. Kombinaci sprejového mlžení a ventilace nelze doporučit, mlha resp. sprejování není efektivním způsobem ochlazování. Preferují se kapky vody, tedy částice větší než je u mlhy. Mlžení může při časté aplikaci způsobovat bronchitidy. Pokud se používá sprchování, tak tato komplikace odpadá. Ventilátory musí směřovat do životní zóny zvířat a systém ventilace by měl umožnit provětrání stáje, tedy "hnaní vzduchu z jednoho konce stáje na druhý", jinak tato ztrácí svůj efekt.

Přidat komentář





© 2007 - 2011 EmTom, Graphics design Kublaychan
ZEA Sedmihorky, spol. s r.o. - Roudný 53
Hybridy kukuřice | Krmné směsi | Konzervanty | Osiva řepky | Mapa stránek