Zákáže nám EU hlubokou orbu?

Článek vyšel 27. června 2022 v časopise Zemědělec.

Hrozí opravdu zákaz zimní orby?

 Důvodů uváděných pro zákaz zimní orby je více. Výkonné orgány Evropské unie (EU) a Evropské komise (EK) pro nové plánovací období Společné zemědělské politiky (SZP) na roky 2023–2028 mají v návrhu pro země EU v rámci tzv. DZES 7 – Minimální pokryvnost půdy, kde se mimo jiné říká, že každý hektar orné půdy i v ČR musí být buď pokryt minimálně do konce ledna každého roku pokryvem meziplodin, nebo vyset ozim, nebo ponechat posklizňové zbytky na povrchu půdy. Jinak řečeno, je v návrhu úplný zákaz hluboké orby na zimu. Hlavním argumentem proč, je důvod, že při hluboké orbě na zimu bude dlouhé období, kdy hrozí nadměrný únik skleníkových plynů z půdy vlivem nadměrného nakypření půdy a rozkladu organické hmoty.

Eurostat a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) nedávno zveřejnily podklady, kdy se zemědělství podílí na úniku skleníkových plynů do 5 % z celosvětového úniku. Hlavní podíl na exhalátech těchto plynů tvoří průmysl Číny a USA, které se ovšem ke snížení těchto plynů nikdy nezavázaly! Řešit v tomto smyslu evropské zemědělství je nehoráznost a slabomyslnost.

Plané naděje?

 V roce 2021 se konalo několik pracovních skupin on-line na Ministerstvu zemědělství ČR, kdy jsem i já jako člen za Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů opakovaně a i písemně podával jednoznačný podnět ke zrušení tohoto nesmyslného a odborně nepodloženého požadavku, který by de facto způsobil výrazné a fatální snížení výnosu citlivých plodin k jarní orbě, zvláště cukrovky, máku, jarního ječmene aj. Tyto mé závěry podpořil z akademické obce i prof. Ing. Josef Soukup, CSc., dnešní děkan Fakulty přírodních a potravinových zdrojů na ČZU v Praze. Poslední upřesňující podnět ke změnám jsem podal 1. 12. 2021. Ze strany EK bylo přislíbeno Ing. Pavlu Sekáčovi (náměstek ministra zemědělství ČR), že si i Česká republika bude moci vyjednat jakousi výjimku z důvodu specifických podmínek tak, aby de facto zimní orba nebyla plošně zakázána. Tento příslib se rozplynul počátkem května 2022, kdy přišla odpověď EK na návrh české strany ohledně nové legislativy. Evropská komise si zkráceně řečeno trvá striktně na svém, že zimní orba musí být plošně zakázána.

Dále během června 2022 blýskla naděje na zvrácení zákazu orby na základě připomínky od ekologických zemědělců napříč celou EU, kdy si uvědomili, že hnůj nebudou moci zapravit orbou a že i orba potlačí výdrol kulturních plodin a plevelů mechanickou cestou. Herbicidy používat nemohou. Ze strany EU bylo proto přislíbeno, že tato připomínka bude zřejmě akceptována i pro ostatní zemědělce. Ale musí nastat „kompromisní“ omezení, že například bude na daném pozemku povolena zimní orba, ale například jen jedenkrát krát za tři roky.

 Smutek a zamyšlení

Je zarážející, že zrušení zákazu zimní orby zřejmě všem zemědělcům pomohou prosadit jen ekologičtí zemědělci? Roztříštěnost jednotlivých zemědělských svazů v ČR, kdy se neustále přou o nastolení tzv. redistribuční platby, odvádí pozornost od důležitějších problémů. A právě zákaz zimní orby by jim přinesl mnohonásobně větší ekonomické ztráty rapidním snížením výnosů citlivých jarních plodin. Dále je zarážející, že se někteří výzkumní pracovníci propůjčili vlivem tlaku některých strojařů k jednostrannému prosazení zákazu zimní orby bez průkazných a seriózních pokusů v podmínkách ČR pro konkrétní plodiny.

Proč nesmí být zakázána zimní orba?

Pro plodiny jako kukuřice je vhodná pro řadu zemědělských podniků v ČR efektivní půdoochranná technologie tzv. strip-till, neboli pásové zpracování půdy. Napáskování podle typu půdy se doporučuje již na podzim, kdy zůstane zhruba ze 2/3 pokryv meziplodin, což splní nové požadavky pokryvnosti půdy podle DZES 7. Před setím kukuřice se znovu půda v okolí výsevních řádků prokypří, kdy je efektivní použít i hnojení digestátem či kejdou podle podmínek. Strip-till je oproti orbě náročnější na výběr a použití herbicidů – viz. glyfosáty a jejich omezení, což naráží na Green deal. A také zemědělci si musí dokoupit nákladnou techniku.

Tuto technologii ale v zásadě nelze použít na středních a těžkých půdách pro založení cukrovky, máku či sladovnického ječmene, protože tyto plodiny vyžadují tzv. drobtovitou strukturu půdy, která vznikne koagulací koloidů právě působení mrazem po delší dobu. Tato struktura zajistí vláhu, vzduch a rychlé klíčení. Kdežto v případě jarní orby, tj. nejdříve podle návrhu až od února v každém roce, je často půda v ČR přemokřená nebo zamrzlá. Potom orat třeba i týden před setím cukrovky by přineslo nadměrné přesušení půdy, přerušení přívodu kapilární vody a často ze zbytků rostlin (meziplodin, výdrolu kulturních plodin a plevelů) by se uvolňovaly nežádoucí fenolické látky, které by zbrzdily či zcela umrtvily klíčení cukrovky. Samostatnou kapitolou je zvládnutí aplikace a zapravení organických statkových hnojiv vzhledem k průběhu počasí v souladu s limitními termíny Nitrátové směrnice, kdy zvláště za větší vlhkosti půdy je ideální tato hnojiva či slámu kukuřice z důvodu potlačení zavíječe kukuřičného zaorat zimní orbou. Rovněž termíny sklizně cukrovky a kukuřice na zrno neumožní zaset vhodné meziplodiny, které by vytvořily efektivní pokryv do jara. Ekonomika nejen cukrovky je na rozhraní, doufám, že zvítězí zdravý selský rozum.

Ing. Petr Šreiber,

předseda představenstva AGRO Rubín, a. s., úsekový ředitel ZEA Sedmihorky, spol. s r. o.